|
|
Evolution of brain complexity and processing and cognitive capacity in selected vertebrates
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Iwaniuk, Andrew N. (oponent)
Procesní kapacita mozku bývá tradičně odhadována na základě velikosti mozku. Z nedávných studií však vyplývá, že u vzdáleně příbuzných druhů s podobnou velikostí mozku se může podstatně lišit počet neuronů, tedy základních výpočetních jednotek, i jejich distribuce do různých částí mozku. Abychom tedy dokázali odhalit, jakým způsobem se v evoluci kognitiv- ní kapacita mění, potřebujeme pracovat s daty na jemnější škále. Takový kvantitativní pří- stup k evoluci procesní kapacity mozku na buněčné úrovni je relativně nový. Možnost rychle získat spolehlivé odhady počty neuronů v celém mozku nebo jeho větších částech je totiž k dispozici až v posledních zhruba 15 letech díky rozšíření metody izotropní frakcionace. Ta otevírá dveře k řešení celé řady otázek. S její pomocí můžeme zjišťovat vnitrodruhovou varia- bilitu na úrovni jedinců i populací, podívat se na efekt pohlaví a věku, nebo studovat selekci na vnitrodruhové úrovni. Z druhé strany spektra pak můžeme sledovat velké makroevoluční trendy nebo se zaměřit na porovnání blízce příbuzných a ekologicky podobných druhů a po- kusit se tak studovat vliv jednotlivých selekčních tlaků. Ve své disertaci se zabývám variabilitou velikosti mozku a jeho buněčného složení moz- ku napříč obratlovci, a to jak na vnitrodruhové, tak na mezidruhové úrovni. V kapitole...
|
|
|
Evoluce velikosti mozku u ptáků
Straková, Barbora ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Velikostmozkuobratlovcůjeznačněproměnlivýznak,jehožvariabilitajedlouhodoběstudována. Zvyšování strukturní a funkční komplexity mozku přispívá velkým dílem k evolučnímu úspěchu obratlovců a obecně se tudíž předpokládá, že zvyšování komplexity mozku v rámci evoluce obratlovcůpřevládaloakredukcímdocházelojenvýjimečně.Vtétostudiitestujemetentoobecný předpoklad u ptáků. Protože se velké, komplexní mozky vyvinuly nezávisle u ptáků a savců, a protože relativní velikost mozku je u těchto dvou taxonů srovnatelná, naše analýza umožňuje i srovnání trendů u těchto dvou skupin endotermních obratlovců. Na rozdíl od savců, kde byl nalezen trend ke zvětšování velikosti mozku, jsem u ptáků žádný takový trend neidentifikovala. Z analýzy tak vyplývá, že evoluce velikosti mozku u ptáků je charakterizována nezávislým zvětšením v několika různých liniích, například u papoušků (Psittaciformes), šplhavců (Piciformes), zoborožců (Bucerotiformes), sov (Strigiformes), brodivých (Ciconiiformes) a u několika čeledí pěvců (Passeriformes), především u lemčíkovitých (Ptilorhynchidae) a krkavcovitých (Corvidae). I u dalších řádů je však možné najít vysoce encefalizované skupiny, například mezi neparazitickými kukačkami (rody Centropus, Phaenicophaeus a Coua) a z vodních ptáků (Aequornithes) čeleď Diomedeidea a rod Pelecanus. Mezi...
|
|
|
Social Brain Hypothesis: A Survey of Evidence
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Hypotéza sociálního mozku byla původně navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, byla však postupem času rozšířena i na další taxony. Obecně tato hypotéza tvrdí, že socialita je jedním ze zásadních selekčních tlaků vedoucích v evoluci ke zvětšování mozku a inteligence. Neexistuje však v jednotné podobě a bylo navrženo několik různých mechanismů, kterými by socialita mohla takto působit. K testování hypotézy je zapotřebí použít vhodné vyjádření sociální komplexity a velikosti mozku, jakožto zástupné veličiny pro kognitivní schopnosti, přičemž volba a co nejpřesnější zjištění obou těchto údajů se pojí s jistými úskalími. Situaci dále komplikuje skutečnost, že celá řada faktorů, jež by se mohly na encefalizaci potenciálně podílet, nebo ji naopak omezovat, spolu vzájemně vysoce koreluje. Tato bakalářská práce shrnuje přístupy ke zkoumání dané problematiky a podává přehled dosud získaných poznatků, které jsou pro tuto hypotézu relevantní. Hypotéza sociálního mozku byla různými způsoby zkoumána u primátů, šelem, kopytníků, kytovců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ryb (cichlid) a hmyzu. U většiny těchto skupin se objevují výsledky, které si navzájem odporují, proto rozhodně nelze prohlásit tuto otázku za uzavřenou a je na místě další výzkum, který by vliv sociality na evoluci mozku lépe...
|
host ::
RSS.